Poznejte Kubu: historie, geografie, kultura a lidé

Kuba je jedním z nejkrásnějších ostrovů Karibiku. S nádhernou přírodou, klimatem, pestrou kombinací hor, nížin, bílých pláží a korálových útesů, se směsí španělských a afrických kořenů je největším, nejméně komercializovaným a nejoriginálnějším ostrovem v Karibiku. Jako jedna z posledních světových bašt socialismu zůstala Kuba díky politické izolaci nedotčená masivním turistickým ruchem. Místní obyvatelé jsou upřímně přátelští ke všem, kdo na ostrov přijíždějí.

Poloha Kuby je v severním Karibiku, jižně od americké Floridy a Baham, západně od Haiti a severně od Jamajky. Ostrov obklopuje Karibské moře, Mexický záliv a Atlantický oceán.

Kuba, plným názvem Kubánská republika, je největším ostrovem v Karibském moři i v celé oblasti Velkých Antil. Je to dlouhý a úzký ostrov, který se táhne 1 200 km od východu na západ, ale na většině míst je široký pouze 100 km. K hlavnímu ostrovu patří více jak 4 000 drobných ostrovů a korálových ostrůvků zvaných cayos. Největší z nich je Isla de la Juventud (Ostrov mládeže).

Asi třetinu Kuby pokrývají vysoké hory a kopce, zbytek vyplňují úrodné nížiny. Nejvyšší vrchol ostrova Pico Turquino (1 974 m) ční v pohoří Sierra Maestra na jihovýchodě. Bohatou biodiverzitu dokazují deštné pralesy, mangrovníky i bažiny s řadou endemických druhů rostlin a živočichů.

• Předkolumbovské období: před příchodem Evropanů byla Kuba osídlena domorodými indiánskými kulturami, především Taíny a Ciboneyi.
• Španělská nadvláda: v roce 1492 objevil Kubu Kryštof Kolumbus a na následujících 400 let se stala španělskou kolonií. Původní obyvatelé jsou vybiti nebo umírají na zavlečené infekční choroby.
• Otroctví: pro práci na plantážích cukrové třtiny přiváželi kolonizátoři otroky ze západní Afriky. Kolem poloviny 19. století byla Kuba jedním z největších producentů cukru na světě a otroctví zde dosáhlo vrcholu.
• Nezávislost: po španělsko-americké válce v roce 1898 se Kuba dostala pod správu USA, formální nezávislost získala v roce 1902. Následovalo období nestability.
• Batistova éra: v roce 1933 se k moci dostal Fulgencio Batista, který Kubu kontroloval v různých podobách v letech 1933–1944 a 1952–1959. Zpočátku zahájil sérii sociálních reforem, druhé období jeho vlády už bylo poznamenané korupcí a potlačováním ústavních práv.
• Revoluce: pod vedením Fidela Castra a Che Guevary došlo roku 1959 k pádu diktátora Batisty. Castro zavedl komunistický režim a znárodnil zahraniční podniky a majetek. To vyústilo v napětí se Spojenými státy a následnému ekonomickému a politickému embargu. V roce 1961 proběhla neúspěšná invaze kubánských exulantů v zátoce Sviní, o rok později svět znepokojila Kubánská krize.
• Pád železné opony: po rozpadu SSSR na začátku 90. let a ukončení sponzorování Kuby v rámci RVHP se země propadla do hluboké ekonomické krize. V roce 2006 předal nemocný Fidel Castro prezidentské pravomoci bratru Raúlovi.
• Současnost: Kuba je jednou z posledních socialistických zemí na světě a pomalu zavádí reformy, např. povolení soukromého podnikání nebo cestování.

Na Kubě žije asi 11,2 milionu lidí, z toho 2,1 milionu v hlavním městě Havaně. Kubánci jsou známí svou otevřeností, vřelostí, hlučností a pohostinností. Je pro ně důležitý společenský život, ať už se jedná o setkání s rodinou a přáteli, společné večeře nebo taneční akce. Jejich identita je výsledkem rozmanitého kulturního, rasového a etnického mixu.

Kultura Kubánců je dynamická a rozmanitá. Velkou roli v ní hraje hudba a tanec, Kuba je mj. kolébkou hudebních žánrů salsa a rumba. Vášnivě se tu slaví různé festivaly a svátky, proslulý je karneval v Havaně s hudbou, tancem a barevnými kostýmy. Kuba má i velkou tradici literární (José Martí, Alejo Carpentier aj.). Převládajícím náboženstvím Kuby je římský katolicismus.